Doomscrolling

Vystavující umělec: Tomáš Roubal
Kurátor: Ján Gajdušek
Vernisáž: 20. 4. 2022 od 19:00, Holešovická Šachta, Bubenská 14, Praha 7
Výstava: 21. 4. – 15. 5. 2022

FB event: https://www.facebook.com/events/954556508543938/

Závislostí na neustálém používání mobilního telefonu, vyřizováním neodkladných povinností a prokrastinací na sociálních sítích se pomalu propracováváme k pocitu vyhoření, marnosti a stresu. Smutný smajlík je odkazem k newspeaku bezobsažné on-line komunikace a nekonečnému scrollování, vrstvy rozteklého kovu po celém těle představují nánosy zbytečných dat, které se v nás usazují. Podle nejnovější definice na anglické mutaci Wikipedie je Doomscrolling (termín se v online médiích začal objevovat od konce března 2022 jako reakce na katastrofické zprávy o válce na Ukrajině, které zaplavily sociální sítě) „trávení nadměrného množství času na obrazovce, které je věnováno čtení negativních zpráv. Zvýšená konzumace těchto negativních zpráv pak může u některých jedinců vést ke škodlivým psychofyziologickým reakcím.“ Tento trendy termín však odhaluje jen špičku ledovce současné masivně rozšířené závislosti na mobilních zařízeních. Neustále svíraná v našich rukou a hypnotizována nepřítomným pohledem se tak stávají novodobým pahýlem, prodlouženým parazitickým údem našeho já. Pomyslná podobnost mezi choroboplodnými zárodky a mobilními telefony je příznačná. Viry a jiní parazité si podmaňují větší organismy jako zdroje, skrze které se mohou dál množit a šířit. S mírnou nadsázkou chytré telefony a další zařízení dělají totéž a živí se stále větším množstvím lidské pozornosti. Na rozdíl od virů a jiných parazitů však své majitele prozatím nekonzumují. Poskytují jim však odměny v odměřených dávkách a využívají našeho hladu po uznání. Když nám přijde zpráva, zapípá notifikace Facebooku, Instagramu nebo Twitteru, zažíváme při tom záchvěv euforie. V tomto smyslu má však mobilní telefon blíže k symbiotickému organismu než k parazitovi. Napojena na nekonečnou záplavu dopaminových impulzů se dosud naše závislost vezla na pozitivní vlně. S příchodem doomscrollingu se ale zažitý zvyk mění v sebedestruktivní akt a symbiotický pahýl se mění v parazita ničícího svého hostitele.

Tomáš Roubal (* 1982) je absolventem Akademie výtvarného umění a designu v Bratislavě, kde studoval v ateliéru uměleckého tisku a jiných médií pod vedením prof. Róberta Jančoviče. Absolvoval stáže na Fachhochschule v Trieru, Universität für Angewandte Kunst ve Vídni či umělecké rezidence v Portugalsku a na Slovensku. Ve své tvorbě kriticky a s metaforickým ostrovtipem zpracovává kulturní a společenské fenomény současného světa. Na rozdíl od módních kompozitů či plastů používá syrové železo, které formuje a dotváří přímo svářečskou pistolí. Vzniká tak absurdní koloběh, kdy je ušlechtilý materiál za pracného lidského úsilí transformován zpět do stavu připomínajícího surový nezpracovaný kov. Tato fyzicky náročná činnost připomíná spíše rukodělnost klasického předmoderního sochařství. Forma a způsob tvorby jsou však absurdní záměrně. Naráží na marnivost a zbytečnost průmyslové výroby, tisíce hodin prosezených v kancelářích před obrazovkami v práci a stejný čas spálený jejich sledováním následně. Jeho díla vzniklá z tisíců hodin pomalého lopocení jsou absurdní paralelou marnosti dnešního hyperkapitalismu.

Výstavní program Galerie Holešovická Šachta v roce 2022 probíhá za finanční podpory Magistrátu hlavního města Prahy.

 

Pohled do výstavy

Foto: Adéla Kremplová