Iveta Bradáčová: Mrtvé město, průvodce Českým Krumlovem

Warning: Undefined variable $content in /home/web/holesovickasachta.cz/www/public/wp-content/plugins/gallery-media/wordpress_gallery.php on line 235

Mrtvé město je souborem maleb vycházejících z prostředí Českého Krumlova. Iveta Bradáčová v nich zobrazuje historii, turismus a každodenní situace. Setkává se v nich současnost s minulostí, což se děje díky velké turistické návštěvnosti města a neustálému připomínání a popisování jeho historie. Iveta v obrazech zpřítomňuje prolínání se časů a kultur. Předměty a postavy jsou seskupovány do situací, ve kterých by se reálně nemohly vyskytnout.

Iveta Bradáčová (*1992) je čerstvou absolventkou ateliéru malby Jiřího Černického na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Předtím studovala v ateliéru Petra Kvíčaly na Fakultě výtvarných umění VÚT v Brně. Ve své tvorbě obecně pokládá za důležitou volbu lokálních témat, která jsou vázána na konkrétní místo, čas a lidi. Zajímá ji kolektivní paměť a prolínání se času, minulosti s přítomností. Je malířkou zpřítomňující rozfázované dokumentární mikro příběhy vycházející ze situací a míst, která jsou jí svojí zvláštností blízké.

Inspirace pro vystavenou sérii obrazů vznikla v době, kdy často navštěvovala svou sestru pracující jako průvodkyni turistů po Českém Krumlově. Český Krumlov je velmi navštěvované turistické město, které je pro svoji jedinečnost a zachovalou typicky středověkou architekturu zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Je ale vlastně pro svoji původní uchovalost zacykleno v jakési časové smyčce. Každý den město navštíví několik set návštěvníků s průvodci, kteří několikrát denně zopakují historii města. Průvodci vypráví příběh o jednotlivých bývalých obyvatelích zámku, o jejich životech, o domech v ulicích, zajímavostech, které se k nim váží, a to stále dokola. Ve městě se v podstatě nic nového neodehrává. Jako by svého vrcholu dosáhlo už v minulosti samotnou svou podstatou a teď, dalo by se říci, už jen vzpomíná. Připomínání si minulosti se v něm stává podstatou nynějších kulturních událostí.

Zajímavé je i prolínání kultur a otázka, jakým pestrobarevným způsobem turisté přispívají do rozmanitosti tohoto města. V malbách Ivety jsou tak patrné výjevy vycházející z turistiky, krumlovské architektury, nábytkového mobiliáře, typických symbolů pro Český Krumlov a japonské prvky inspirované malbami japonského malíře Kacušika Hokusaie. Ty mají zpřítomnit kulturu japonských turistů. Na plátnech se tedy setkávají japonští turisté s fragmenty ze zámku a s jeho bývalými obyvateli. Například na růžovém obraze „Krumlovská zbrojnice“ je namalovaná stará zbrojnice, před kterou se fotí ztuhle působící turisti a kolem nich jsou jemnou kresbou vyobrazeni „duchové“ japonských řeholníků, učedníků a žen, vycházející z Hokusaiovy Mangy.

Ivetě při míchání fragmentů v obraze nešlo o nějaký druh dadaismu nebo surrealismu, který mohou malby připomínat, ale spíše o hledání spojitostí a vztahů mezi objekty, aby měl divák pocit, že je svědkem rozvíjejícího se příběhu, a to jej přimělo přemýšlet nad významem obrazu.