Lattice of Resemblance

Vystavující umělec: Gabriela Těthalová
Kurátoři: Tereza Havlovicová & Ján Gajdušek
Opening DJ: Maxmilian Schiller
Vernisáž: 16. 11. 2021 od 18:30 v galerii Holešovická Šachta, Bubenská 14, Praha 7

FB event: https://www.facebook.com/events/629793298209394?ref=newsfeed

Tvorba Gabriely Těthalové (*1988) prošla v posledních několika letech vývojem, v němž hrálo významnou roli ohledávání možností média obrazu a interpretačních možností malby. Inspirace opakujícími se formami ji přivedla k vytváření vizuálních vzorců ve formě repetice motivu či přivlastněných fragmentů uměleckých děl minulosti, jež stojí v kontrastu k dynamice procesuální abstrakce. Fragmenty vloženými do svých děl vyjadřovala svůj vztah k hudbě, matematice, dějinám umění, principům plynutí času či rozmachu informačních technologií (např. Alan Turing, Marcel Duchamp, Sandro Botticelli, Nicolas Poussin, Google Alpha Go), zejména však narušovala vnímání média malby a obrazu jako dvojdimenzionální zrakem neprostupné plochy. Skrze práci s transparentními podklady vytvářela mnohovrstevnaté multinarativní objekty, posouvající hranice vizuální percepce diváka směrem dovnitř. Nyní Gabriela Těthalová představuje díla, která na její předchozí tvorbu plynule navazují, svou formou se však výrazněji obrací k samotné malbě jako záznamu procesu, do kterého aktivně vstupuje tělo v roli nástroje, expresivně zaznamenávajícího žitý čas ve spojení s konkrétním místem a jeho charakterem. Odklání se od původních do obrazu vložených narativních prvků směrem k tajemnějším, kompozičně složitějším, osobnějším dílům, která svůj obsah staví do rozostřenější roviny.

Vystavené práce jsou směsí mnoha prolínajících se plánů a prostupných ploch, organických tvarů a rozvlněných linií vnášejících do obrazů dynamiku a pomyslný vztah k nepravidelnosti a nepředvídatelnosti v ostrém kontrastu k průběžně reflektovanému tématu opakování a motivu repetice. Přísná práce s geometrickými tvary a výrazná barevná škála jsou kombinovány s rychlou gestickou malbou, která může evokovat automatickou či dětskou malbu. Právě kombinace těchto prvků vnáší na plátna hravost v kontrastu s určitou mírou neklidu, pohled diváka těká a snaží se malbu prohlédnout skrze všechny její vrstvy. Kompozice je však rozčleněna do mnoha prolínajících a překrývajících se ploch, které narušují možnost zorientovat se v prostoru. Vzhledem k vizuální dynamice obrazů a jejich zdánlivému pohybu bychom je mohli nazvat procesy, či snad ději. Jejich prolínání vytváří dojem vizuální přehlcenosti a nemožnosti vše vstřebat, který umocňují motivy zamotaných linií, místy přecházejících ve složité uzly. Zcela nově se v malbách Gabriely Těthalové objevují figurativní prvky v podobě rukou a očí (v díle Maybe it’s not what it seemed to be at the start). Ty jsou pro autorku výzvou, novým tématem, ohledáváním nejistého a v důsledku možností se rozvíjet, posouvat, inovovat. Ruce a oči jsou archetypálním symbolem tělesnosti, soudržnosti, podpory, ale také společenské struktury a moci. Autorka zároveň gesty rukou odhaluje inspiraci díly Sandra Botticelliho a Henriho Matisse.

Lattice of Resemblance (Mřížka podobnosti) je odkazem k široké opakující se struktuře, k pravidelnému systému, který se v nekonečném množství podob prolíná našimi životy, chováním i fungováním prostředí,jenž nás obklopuje. Je pevnou, ohraničenou formou, trvalou součástí vývoje, který se v jakékoliv své podobě může stát inspirací či vzorem pro následující období. V rámci výtvarného umění se jedná o vyjádření k vývoji dějin umění v jejich pomyslné sinusové, lineární podobě, kdy je to, co je považováno za dané, stabilní a trvalé v následujícím období opět zpochybňováno, potvrzováno či vyvráceno. V práci Gabriely Těthalové je opakující se struktura určitého motivu zásadním prvkem. Sama jej nazývá lingvistickým readymadem či sítem. Pro autorku je opakování odrazem ritualizace principů života. Naše životní rituály jsou dokola narušovány prvkem náhody, dohromady však vytváří zvláštní rovnováhu. Podobný princip se odehrává i v jejích obrazech. Jsou vybalancovaným prostorem, kde vedle sebe stojí logika i intuice.